VETERINÁRNÍ KLINIKA U NÁDRAŽÍ

ČESKÁ TŘEBOVÁ

 Pondělí  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Úterý  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Středa  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Čtvrtek  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Pátek  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Sobota  9.00 - 12.00

Psi



Dermoidní sinus u rhodéského ridgebacka

Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 
Dermoidní sinus (DS) je neurodermatologický defekt, který je způsoben tím, že během embryonálního vývoje nedošlo k dokonalému rozdělení nervové trubice a kůže v jednom bodě. Jedná se vlastně o vchlípeninu kůže ve tvaru trubičky do podkoží a podložních tkání. DS se vyskytuje nejčastěji u plemene rhodéský ridgeback, jelikož jeho vznik je geneticky vázan na mutaci způsoboující výskyt ridge. Ojediněle se však může vyskytnout i u jiných plemen psů, popsán byl např. u thaiského ridgebacka či miniaturního bullteriéra.

V sinu dochází k normální kožní produkci, takže sinus je obvykle vyplněn směsí částí chlupů, keratinu a mazu. Vyskytnout se může kdekoliv podél páteře, na hlavě i ocasu (viz obrázek č.1). Podle hloubky, do které DS zasahuje, rozlišujeme 5 forem (viz obrázek č.2) - najzávažnější formou je typ IV., kdy DS komunikuje s dura mater (tvrdá plena obalující míchu) a může tak způsobit myelitidu, meningitidu, paralýzu či jiné neurologické příznaky, které pro postiženého jedince bývají fatální. Ve většině případů (literatura uvádí až 90%) však ke komunikaci mezi kůží a míchou nedochází. U všech typů DS přesto hrozí vysoké riziko infekce a tvorby abscesu. To může mít závažné klinické důsledky - zvlášť pokud se infekce rozšírí do páteřního kanálu.
zdroj: Dr.med.vet.Thomas Laube (RRWC 2016)
Obr. 1: Lokalizace DS - uši (9,5%), krk (50%), ridge (0,5%), ocas (40%).
zdroj: Dr.med.vet.Thomas Laube (RRWC 2016)
Obr. 2: Typy DS podle jeho hloubky - typ I (60%), typ II (20%), typ III (9%), typ IV (10%), typ V (1%).
Studie ukazují, že mutace způsobující výskyt ridge jakožto plemenné zvláštnosti u rhodéského ridgebacka vede rovněž k většímu riziku rozvoje některých vrozených zdravotních defektů - jako je právě DS. Garance chovu ridgebacka bez DS tedy prakticky neexistuje. Zcela zásadní je proto časná kontrola narozených štěňat zkušeným veterinárním lékařem či chovatelem a detekce přítomnosti DS. Do nedávna bylo zvykem štěňata s DS automaticky utrácet. Tento zvyk je mezi chovateli i veterináři bohužel léty zakořeněný. Cílem tohoto článku je ozřejmit fakt, že operace DS je ve většině případů nejen možná, ale i kurativní a štěňata po operaci mohou žít nadále plnohodnotný, bezbolestný život. Naší inspirací byl Dr.med.vet Thomas Laube, který na světovém kongresu rhodéských ridgebacků (RRWC 2016) prezentoval vlastní zkušenost s chirurgickým odstraněním DS u 680 štěňat rhodéského ridgebacka. 

A jak taková operace probíhá v praxi? DS je svým způsobem časovaná bomba - tedy není vhodné čekat, až se jeho obsah infikuje a objeví se klinické příznaky. Operace u štěněte je navíc mnohem snažší, než u dospělého psa - adeptem pro chirurgický zákrok je tudíž štěně starší 6 týdnů a vážící více než 4 kg. 
Naším pacientem bylo 7 týdenní štěně rhodéského ridgebacka s DS lokalizovaným v oblasti krku. Předoperačně bylo kompletně klinicky vyšetřeno, bylo provedeno základní biochemické vyšetření krve. Názory na další možnosti diagnostiky DS, které by případně odhalily jeho hloubku (rtg kontrastní fistulografie, CT či MRI), se dle různých autorů liší. Obecně se však nedoporučuje kontrastní či jiné látky do DS vpravovat. Proto bylo přistoupeno rovnou k chirurgickému zákroku.
Pacient byl zakanylován, předoperačně mu byly aplikovány analgetika a antibiotika. Anestezie byla následně vedena směsí isofluranu a O2. V průběhu zákroku byl pacient napojen na kontinuální infuzi a na monitoring SpO2, pCO2, tlaku a teploty.
Zarouškované operační pole. Ve středu můžete vidět místo (černá tečka), kde DS komunikuje s povrchem kůže.
Řez kůže kolem DS byl ohraničen elektrokauterem. Následovala tupá preparace podkoží a vlastního DS (viz následující snímky).
Kompletně vypreparovaný DS. Že se opravdu jedná o kompletní excizi, poznáme podle toho, že každý DS má slepý konec. Pokud by excize nebyla kompletní, mohlo by u pacienta kdykoliv dojít k rozvoji klinických příznaků.
Přítomnost slepého konce ověříme aplikací fyziologického roztoku do nitra DS. Pokud žádná tekutina neprosakuje, excize byla kompletní.
DS může zasahovat do velké hloubky. Jeho velikost u naše pacienta byla přibližně 8 cm.
Což rozhodně není málo - zvlášť pokud si představíme, že chirurg se pohybuje v oblasti páteře. Odstranění DS by proto měl vždy provádět chirurg s náležitými zkušenostmi.
Pacient krátce po probuzení. Pro lepší komfort dostane na doma na několik dní léky proti bolesti a antibiotika.
Velikost incize je přibližně 3 cm, což odpovídá 3 stehům, které se vyjmou 10-14 dní po zákroku. Mezi možné pooperační komplikace patří zejména otoky a bolestivost v místě preparace DS. Většinou však hojení probíhá hladce. Důležité je, že pokud DS nezasahoval příliš hluboko k páteřnímu kanálu a byl odstraněn celý, pacienta čeká plnohodnotný život.
Místo incize 3 měsíce po operaci.
Do dnešní doby byl, a nadále je, chov rhodéského ridgebacka zastiňován faktem, že nemalé procento narozených štěňat, která jsou postižena DS, čeká euthanasie. Naštěstí si stále více chovatelů i veterinářů připouští morální stránku věci. V zahraničí je již běžné, že se štěňata s DS neutrácí, ale operují. Dr.med.vet.Thomas Laube, který nám byl inspirací k sepsání tohoto textu, zoperoval na 680 štěňat s DS. 99% jeho pacientů žilo nadále plnohodnotný, bezbolestný, dlouhý život.

Výběr z fotogalerie