VETERINÁRNÍ KLINIKA U NÁDRAŽÍ

ČESKÁ TŘEBOVÁ

 Pondělí  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Úterý  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Středa  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Čtvrtek  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Pátek  8.00 - 11.00   14.00 - 18.00
 Sobota  9.00 - 12.00

Ostatní články



Diabetes mellitus (cukrovka) u psa a kočky

jack-russell-x-chihuahua-long-hair-with-vet5.jpg
Diabetes mellitus (cukrovka) je endokrinní onemocnění charakterizované vysokou hladinou glukózy v krvi (hyperglykémie). Příčinou diabetu je nedostatečná produkce insulinu či rezistence periferních tkáních k tomuto hormonu. Insulin je hormon nezbytný k transportu glukózy z krevního řečistě do nitra buněk. Glukóza je pak pro buňky základním zdrojem energie a závisí na ní fungování celého organismu. Nedostatek glukózy v buňkách dává mozku signál, že je potřeba zvýšit energetický metabolismus. Typickým klinickým příznakem je proto zvýšená chuť k jídlu při současné ztrátě váhy. Dalšími příznaky jsou žíznivost a časté močení, neboť osmoticky aktivní glukóza se u diabetiků objevuje v moči. Mezi možné příčiny vzniku diabetu patří: genetická predispozice, chronická pankreatitida, obezita, hormonální dysbalance, endokrinní onemocnění (Cushingův syndrom), infekční onemocnění, ale také používání některých druhů léčiv (glukokortikoidy).
Klinické příznaky a diagnóza
  • Mezi časté klinické příznaky patří, jak již bylo výše zmíněno, žíznivost, nadměrná produkce moči, zvýšená chuť k jídlu při ztrátě váhy. Psi mohou být k veterinárnímu lékaři prezentováni kvůli náhle vzniklé slepotě v důsledku rozvoje šedého zákalu čočky (viz obrázek vpravo dole). U psů trpících diabetem je tento příznak velmi častý, u koček je spíše vzácností.
  • U některých zvířat se mohou objevit příznaky abnormálního pohybu v důsledku rozvoje diabetické neuropatie. Typická zejména pro kočky je tzv. plantigrádní chůze, kdy kočka došlapuje na celou plochu pánevní kočetiny až po kotník (viz obrázek vlevo dole).
  • Někteří pacienti mohou být apatičtí, zesláblí, dehydratovaní. Jejich metabolismus může být vážně narušen v důsledku rozvoje tzv. diabetické ketoacidózy. Jedná se o život ohrožující stav vyžadující akutní lékařskou intervenci.
Pro diagnostiku diabetu je důležitá důkladná anamnéza a klinické vyšetření zvířete. Definitivním potvrzením diagnózy je pak zvýšená hladina glukózy v krvi a moči. V nejasných případech je někdy nutné stanovit z krve ještě další parametr - fruktosamin. U některých zvířat je dále potřeba vyloučit pankreatitidu či přítomnost konkurentních onemocnění (zejména onemocnění močových cest).
Plantigrádní postoj u kočky a katarakta u psa trpících diabetem.
Léčba
  • Ve velké většině případů může být diabetes dobře řešen injekční aplikací insulinu, kterou provádí 2x denně majitel sám doma. V některých případech se aplikuje insulin pouze 1x denně. Často je potřeba zcela změnit krmný režim pacienta (viz dále).
  • U psů je terapie diabetu doživotní; u koček může dojít i k tzv. spontánnímu vyléčení diabetu - hladiny glukózy se u nich mohou vrátit do normálních hodnot i bez aplikace insulinu. Tento jev u koček je někdy nazýván "přechodným diabetem". U takovýchto koček se diabetes a následná nutnost aplikace insulinu může kdykoliv v průběhu života znovu vrátit.
  • Existuje velké množství insulinů. Některé jsou vyráběny přímo pro psy a kočky, dají se však použít i humánní insuliny. Pokud u konkrétního pacienta některý z insulinů dobře nefunguje, může být na místě změna za jiný druh.
  • Pravidelný krmný režim a načasování doby aplikace insulinu je pro diabetické pacienty zásadní. Nejvhodnější je aplikace insulinu po krmení. Pokud vaše zvíře nesní celou porci nebo jí vyzvrací, je nutné dávku insulinu snížit na polovinu! Pokud se nechuť k příjmu potravy či zvracení opakuje, je nutné kontaktovat Vašeho veterinárního lékaře!
  • Veterinární lékař Vám ukáže, jak správně insulin natahovat do stříkačky a jak jej aplikovat. Používané jehly jsou velmi malé a zvíře ve většině případů injekci nebude cítit.
  • Opakované měření hladiny glukózy v krvi je nezbytné pro správné nastavení terapie. Někdy trvá delší dobu, než se nastaví adekvátní dávka insulinu pro konkrétního pacienta. Různá konkuretní onemocnění navíc mohou reakci organismu na insulin ovlivňovat - v některých případech je proto nutné provést více vyšetření a případná další onemocnění léčit.
  • Aplikace nižší dávky insulinu či jeho úplné vynechání může vést ke zvýšení hladiny glukózy v krvi (hyperglykémie). Aplikace příliš vysoké dávky insulinu naopak může vést k poklesu krevní glukózy (hypoglykémie). Hypoglykemické zvíře je zesláblé, apatické, mohou se u něj objevit křeče. Takový stav může nastat např. když Vaše zvíře nesní pravidelnou porci potravy a dostane plnou dávku insulinu.
  • Pokud se u Vašeho zvířete objeví příznaky hypoglykémie - slabost, křeče; podejte mu cukr ve formě např. roztoku glukopuru či medu. Následně je nutné zvíře přivézt k ošetření veterinárnímu lékaři!

  • Složení krmné dávky je pro diabetické pacienty velmi důležité (toto platí zvlášť pro kočky!). V jídelníčku musí být hojně zastoupeny lehce stravitelné bílkoviny, polysacharidy, vláknina. Strava by neměla obsahovat jednoduché cukry a větší množství tuku. Nejjednodušší variantou je zvolit průmyslově vyráběné diety optimalizované speciálně pro diabetické pacienty, např. Hill's Prescription Diet, Royal Canin Diabetic, Vetlife Diabetic, Specific Endocrine Support, aj. Jestliže krmíte přirozenou stravou, je vhodné se o jejím složení poradit s veterinárním lékařem. Hlavním pilířem terapie diabetu však zůstává pravidelnost v podávání potravy. Většinou se krmná dávka omezuje pouze na ranní a večerní podávání před aplikací insulinu. Nepravidelné krmení (krmení od stolu, podávání pamlsků...) může být důvodem neúčinnosti insulinové terapie.
  • U obézních pacientů je pro úspěšnost terapie nutné snížení váhy. Hubnutí ale musí být vyvážené - probíhat by mělo pod dohledem veterinárního lékaře. Snížení váhy u obézního pacienta může vést i ke snížení množství aplikovaného insulinu.
cats-and-dog-eating-food.jpg
Jak zacházet s insulinem
  • Insulin musí být skladován v lednici. Před každým natažením do stříkačky je potřeba lahvičku několikrát převrátit (ne protřepat!), aby došlo k rovnoměrnému rozložení insulinu.
  • Insulin je dávkován v "IU - international units". Existují 2 typy insulinových stříkaček: 40-U a 100-U. 40-U jsou používány pro veterinární insuliny, 100-U pro humánní. Důležité je používat správný typ stříkačky (to Vám určí veterinární lékař v závislosti na typu použitého insulinu). Pokud by došlo k záměně, mohli byste Vašemu zvířeti píchat neadekvátní dávku insulinu.
  • Po aplikaci insulinu skladujte stříkačky na bezpečném místě, aby se o ně nemohl nikdo poranit. Použité stříkačky je možné přinést zpět na veterinární kliniku, kde budou bezpečně zlikvidovány.
Pár úvah na závěr
  • Diabetičtí pacienti jsou náchylnější k zdravotním problémům více, než zvířata zdravá. Diabetes je predispozicí pro zpomalené hojení ran, rozvoj infekčních onemocení (zejména onemocnění močových cest), neurologických onemocnění, pankreatitidy, katarakty. Diabetičtí pacienti obecně hůře reagují na terapii.
  • Léčba diabetu může být finančně náročná. U většiny pacientů se jedná o doživotní léčbu. Její cena pak závisí na velikosti zvířete, množství a typu používaného insulinu. V úvahu je také nutno brát pravidelné prohlídky u veterinárního lékaře a odběry krve.
  • Při péči o diabetického pacienta je potřeba vytvořit si rutinu. Majitel musí být schopen zajistit pravidelný krmný režim, aplikaci insulinu, musí být ochoten se svým zvířetem absolvovat pravidelné kontroly na veterinárním pracovišti. Většina majitelů toto zvládá na výbornou a při takové péči o svého mazlíčka si vytvoří vzájemné, ještě silnější pouto :-).

Výběr z fotogalerie